|
|
Politika paměti a nostalgie: dnešní obraz bývalého režimu a Nicolae Ceaușeska na sociálních sítích
Smitková, Klára ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vzpomínání a nostalgii na bývalý rumunský komunistický režim a jeho dlouholetého vůdce Nicolae Ceauşeska. Práce nejdříve shrnuje základní důvody, proč došlo k pádu režimu a následně se snaží vykreslit základní vývojovou linku v oblasti vzpomínání na bývalý režim a Nicolae Ceauşeska a zmapovat, jak se nostalgie k režimu v průběhu let vyvíjela a co bylo příčinou jejích proměn. Zároveň definuje faktory, které ovlivnily nárůst nostalgie v průběhu let a její hlavní rysy. V praktické části se práce soustředí na vzpomínání a nostalgii v digitálním prostoru, a to konkrétně na sociálních sítích. Jádrem celé práce je výzkum na Twitteru a Instagramu, kde pomocí analýzy sentimentu a multimodální analýzy autorka analyzuje příspěvky týkající se režimu a Nicolae Ceauşeska a na jejichž základě se snaží určit jejich hlavní charakteristiky a zda vykazují prvky nostalgie. Nakonec se snaží vykreslit obraz, jaký dnes má komunistický režim Nicolae Ceauşeska na sociálních sítích.
|
|
| |
|
| |
|
|
Nicolae Ceauşescu a jeho postoj ke vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v 1968
Fialová, Adéla ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rumunskou politikou v období 60. let minulého století, která se vyznačovala snahou o nezávislost na sovětském režimu. Práce se zaměřuje především na postoj tehdejšího generálního tajemníka Rumunské komunistické strany Nicolae Ceauşeska na invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa. Formou historické analýzy práce zkoumá vývoj samostatného rumunského postoje v rámci socialistickým států, události předcházející intervenci a konečně rumunský postoj k invazi do Československa, jeho důsledky jak na poli domácím, tak zahraničním. Práce v závěru nastiňuje vývoj Ceauşeskovy politiky až do počátku 70. let. Cílem práce je zodpovědět na otázku, co byly příčiny odsouzení intervence, z jakých důvodů se Rumunsku intervence neúčastnilo a jaké byly dopady tohoto kroku.
|
|
|
Vývoj rumunsko-sovětských vztahů v 50. a 60. letech 20. století
Nakládal, Tomáš ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šisler, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Rumunskem a Sovětským svazem v 50. a 60. letech 20. století. Zkoumá, jaké faktory měly vliv na vztahy mezi Bukureští a Moskvou. Po smrti J. V. Stalina došlo k uvolnění vztahů v rámci východního bloku. Rumunští komunisté pod vedením Gheorgiu-Deje měli ambiciózní plány na industrializaci země, které jim měly zajistit národní svrchovanost. Klíčovým prvkem byl odchod sovětských jednotek ze země v roce 1958. Chruščovova kritika kultu osobnosti J. V. Stalina a politika mírové koexistence se západem umožnila, aby Rumunsko začalo razit svou vlastní cestu k socialismu, která spočívala v polycentrickém vnímání komunistického hnutí, národní suverenitě a nezávislosti. Ke sporům mezi oběma zeměmi došlo nejen v bilaterálních vztazích, ale i v mezinárodních organizacích východního bloku - v RVHP a ve Varšavské smlouvě. Nepřijatelný byl pro Rumuny sovětský návrh na hospodářskou specializaci, i na transformaci Varšavské smlouvy v nadnárodní orgán. Podporu pro vlastní hospodářské plány se snažilo Rumunsko najít u maoistické Číny. Svou odmítavou pozicí k sovětským návrhům se Rumunsko vymykalo od většiny ostatních socialistických zemí v Evropě. Po nástupu Ceauşesca ještě více zesílil nacionální faktor ve vztazích vůči SSSR. Zcela odlišnou roli od ostatních zemí Varšavské...
|
host ::
RSS.